Kdo to byl sv. Valentin?

Právě dnes si připomínáme památku svatého Valentina, patrona zamilovaných. Kdo to vůbec byl?

Ve střední Itálii, v oblasti jménem Umbria bychom našli město jménem Terni, za dob starověkého Říma nazývané Interamna. Jak uvádějí nejstarší prameny, stal se zde na přelomu 2. a 3. křesťanského století biskupem jistý Valentinus, zdejší rodák a občan. Přesné datum těžko určíme, ale podle všeho se tak stalo za pontifikátu papeže Viktora I. (189-198).

Stalo se, že jistý člověk z Terni byl postižen těžkou nemocí. Na přímluvu biskupa Valentina byl uzdraven a o biskupovi se začalo hovořit jako o člověku obdařeném zázračnou mocí - jako o Božím muži. A tato pověst překročila hranice Umbrie.

Tou dobou působil v Římě jistý Crato či chcete-li Kratón, učitel gramatiky. Tento vzdělaný člověk měl syna stiženého stejnou nemocí, a zdálo se, že nikdo a nic na světě jej nedokáže uzdravit. Nicméně jeden z Cratonových žáků měl v Terni příbuzné a o onom příběhu zázračného uzdravení se doslechl.

Na jeho radu poslal Crato do Terni a poprosil biskupa Valentina, aby přišel uzdravit jeho chlapce. Valentinus se dlouho prosit nenechal a skutečně do Říma dorazil. Nejenže uzdravil Cratonova syna, ale také přinesl do jeho domácnosti a do jeho školy radostnou zvěst. Po dlouhých debatách se skutečně část Cratonových žáků obrátila ke křesťanství.

Ti však nebyli jediní. Do jisté křesťanské dívky jménem Serapia se zamiloval jistý mladý voják jménem Sabinus se slibnou vojenskou kariérou před sebou. Sabinus však byl pohan, proto Serapiini rodiče odmítali dát souhlas s dceřiným sňatkem. Zdálo se ovšem, že Serapia byla do Sabina vskutku vážně zamilována (on do ní ostatně taky) a prý dokonce s vidinou nemožnosti vdát se za něj onemocněla (to se prý občas stává).

Zoufalí rodiče poprosili biskupa Valentina, aby jim pomohl situaci vyřešit. Valentinus si promluvil s oběma mladými lidmi, zvláště pak se Sabinem. Jak se ukázalo, nebyl to špatný člověk a informaci o tom, že jeho milá je křesťanka (což tenkrát byl vážný handicap), s klidem, ba dokonce se zvědavostí.

Po dlouhých hovorech s biskupem Valentinem se Sabinus rozhodl stát se také křesťanem a skutečně z jeho rukou přijal křest. Pak už tedy nic nebránilo tomu, aby rodiče dali k sňatku souhlas, a Serapia se až zázračně rychle uzdravila. Se Sabinem ji neoddával nikdo jiný než biskup Valentinus.

Roku 270 se císařem Římské říše stal Lucius Domitius Aurelianus. Tento vládce se pokoušel prosadit ve městě Římě i v celé říši kult slunečního božstva - snad jako jednotící prvek v dobách ohrožení říše germánskou invazí.

Překážkou tomuto kultu pochopitelně bylo křesťanství. A mezi křesťany byli na prvním místě kamenem úrazu biskupové. Mezi oběťmi pronásledování byl nejen římský biskup - papež Felix I., ale i biskup Valentinus. Byl zatčen na příkaz městského prefekta Placida, mučením neúspěšně nucen k odpadu od Krista, a pak v noci 14. února roku 274 vyveden ze žaláře a jakožto občan popraven stětím.

Mučedníkova těla se ujali jeho tři přátelé Proclus, Ephebus a Apollonius. Byli to žáci Cratonovy školy, ti, které kdysi Valentinus přivedl ke Kristu. Valentinovy ostatky odvezli zpět do jeho rodného města Terni a zde je pochovali na místním hřbitově. Na tom místě dnes stojí bazilika sv. Valentina se základy z poloviny 4. století.

Napsal: Zdeněk Drštka

Zdroje:

www.santiebeati.it

www.diocesi.terni.it